Zápletka (krize, kterou agenti musejí vyřešit) je naprosto nepodstatná. Agenti by mohli třebas vyšetřovat, na kterou domovskou planetu se vrátil Elvis Presley a vyšlo by to nastejno. A nijak výrazně se během událostí nevyvinou ani samotné postavy. Molly (Thompson) berou na konci zkušenější agenti o chlup víc vážně a H (Hemsworth) prokázal, že není takové pako, jak by se na první pohled mohlo zdát. To je asi tak všechno. Takže jestli řadu blockbusterů utáhne čistě charakterní vývoj, tohle opravdu není ten případ. A zvraty čtvrtých Men in Black odhadnete na kilometry dopředu. Když je ve filmu asi pět agentů, které alespoň trochu poznáme a u dvou se očekává, že by v ideálním případě měli sérii táhnout i do budoucna, opravdu není těžké uhádnout, kdo by tak asi mohl být oním „tajemným“ zrádcem ve vlastních řadách.
Ani tohle by nemusel být konec světa, kdyby film jinak ve všech ostatních směrech jiskřil. Jenže to se také neděje. Akce je tu překvapivě málo, většina z ní je v trailerech a rozhodně v paměti neutkví. Pamětihodné momenty, jako třeba ten v závěru „jedničky“, kde si Tommy Lee Jones „odskočil pro bouchačku“, tu zcela absentují. I to by nemusel být konec světa, nemusí se pořád všechno honit a střílet. Už skrze poznávání mimozemského života a organizace MiB by se jistě dala rozehrát skvělá komedie. Ale tohle taky nefunguje. Mimozemšťanů je řada, ale že by nějaký měl skutečně originální design, to se říct nedá. Je tu hned několik scén, kdy nás kamera bere do místností doslova nacpaných mimozemšťany, mimozemskými artefakty či technologií MiB. Přesto tyhle scény působí neuvěřitelně prázdně. Jako by se diváky někdo snažil uchlácholit tím, že jim toho dá alespoň hodně, když už v zásobě není nějaký nosný nápad. Když v těch scénách navíc nefiguruje nikdo z hlavních postav, tak jsou úplně mrtvé.
Když se k podobným situacím nachomýtne agentka M (Thompson), tak mají filmaři jedinečnou příležitost nám skrze její prožitek naservírovat nefalšované okouzlení věcmi, které jsme si do té doby neuměli ani představit. Ať už ale Tessa vchází poprvé do haly plné mimozemšťanů, nebo nasedá do obyčejného vagonu metra, který se mění v mezinárodní tryskovozítko, působí to všechno naprosto všedně, o nějakém „wow efektu“ rozhodně nemůže být řeč.
Přesto přese všechno jsou tu ale pořád Hemsworth a Thompson, kteří by to teoreticky měli být schopní zachránit. Oba jsou talentovaní komediální herci s velkým charismatem, kteří v Thorovi: Ragnarok dokonce prezentovali, jakou mají vzájemnou chemii. Tady ale jako by se oba vytratili. Ve filmu nejsou nijak otravní nebo nepříjemní, ale rozhodně se nedá říct, že by svoje scény nějak povyšovali nebo zachraňovali. To platí tak možná o Emmě Thompson, která se vrátila v roli velící agentky O, ale ta je ve filmu tak málo, že to na celkový výsledek má pramalý vliv.
Verdikt
Muži v černém: Globální hrozba měli všechny předpoklady k tomu, aby naservírovali zábavnou popcornovou zábavu a odstartovali novou úspěšnou sérii. Šanci prokaučovali na všech frontách, když jsou prakticky všechny aspekty snímku podle šablony a bez života.
