Jako velký fanoušek světa Harryho Pottera jsem se na Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny hodně těšil, určitě to pro mne byl jeden z nejočekávanějších filmů roku. Možná právě proto chvíli po návratu z kina převažuje zklamání. Čarodějnický svět opět pěkně vypadá (i když by tvůrcům neublížila živější barevná paleta), jakmile se hůlky roztančí, má snímek tu správnou atmosféru a většina postav je přinejmenším zajímavě obsazená, a tak je lehké mít chuť s nimi trávit čas. Jenže s nimi moc času nestrávíte.
Snímek má postav opravdu hodně (nechal si prakticky všechny z minula a přidal mnoho dalších), navíc rozdělených do malých skupinek, takže se neustále přeskakuje mezi množstvím dějových linek. Skoro žádná z nich nemá možnost se pořádně rozjet a všechny se točí kolem hledaného Creedence a kolem jeho záhadné minulosti.
Samotné hledání nijak výjimečnou detektivkou nebo dobrodružstvím, a tak vlastně jen čekáme na závěrečné rozuzlení, za občasných výtrysků magie. Závěrečné rozuzlení v tuhle chvíli navíc především vyvolává další otázky a teprve budoucnost ukáže, zda jeho prostřednictvím dokáže Rowling nějak zajímavě rozvíjet charaktery, zasáhnout to vyhrocené společenské situace kouzelnického světa nebo jím přispět k výstavbě zajímavého příběhu.
