Začala už šestá řada Hry o trůny (Game of Thrones), momentálně asi nejdiskutovanějšího seriálu na televizních obrazovkách. Celý rok s námi tvůrci hráli hru kočky s myší, když se sto a jedním způsobem snažili popřít, že bychom mohli ještě někdy viděli Jona Snowa (Kit Harrington) naživu. Věřil jim ale málokdo, protože indicií, které naznačují, že to Jon ještě nemá tak docela za sebou, je dost a dost.
Je tedy jedině dobře, že nová řada šla přímo k věci a začala právě na Zdi. Pozornost budila už skutečnost, že Davos (Liam Cunningham) z nějakého důvodu dohlíží na to, aby Jonovo tělo zůstalo netknuté. Jde o scenáristickou hru s diváky? Věc westerosské cti? Nebo Davos tuší, že by se zesnulý velitel ještě mohl hodit? Ostatně sám Davos připomíná, že mají Jonovi stoupenci v záloze ještě rudou kněžku Melisandre (Carice van Houten), podle které je epizoda pojmenovaná.
U ní fanoušci často předpokládají, že by právě ona mohla mít prsty v Johnově zmrtvýchvstání. Přeci jen, kněze uctívajícího Pána světla jsme již oživení mrtvého provést viděli, když Thoros z Myru ve třetí sérii oživil Berica Dondarriona. V závěru epizody také poprvé vidíme Melisandre ve skutečném světle, když si sundá magický amulet. Postava znenadání působí zlomeně a jistě využije jakoukoliv příležitost, jak opět najít směr a mít vliv na chod dějin. U Stanise Baratheona se mýlila, ale pořád by ještě mohla mít šanci s Jonem.
V úplně jiném duchu se nesla pasáž se Sansou (Sophie Turner). Společně s ní zažíváme malé vítězství a emocionální rauš. Vzácný okamžik, kdy kladné postavy Hry o trůny pro jednou nedostávají na frak. Sansa konečně bude paní svého osudu, Brienne z Tarthu (Gwendoline Christie) konečně dostála svému poslání a Theon (Alfie Allen) se projevil jako hrdina a započal cestu k vykoupení. Právě kvůli takovým momentům stojí za to přestát všechno utrpení, kterým si hrdinové musí projít. Uvidíme, jestli se Sansa vydá na Černý hrad a jednotlivé dějové linie se budou čím dál tím víc protínat. Rozhodně už by bylo načase.
Jestli ale linka se Sansou patřila k tomu nejlepšímu, co GoT nabízí, to co se děje v Dornu je naopak nejvýraznějším příkladem toho, že i tenhle seriál má své nedostatky. Čtenáři knih si stěžovali, že oproti předloze je dějová linka k nepoznání a prakticky vše dobré je z ní pryč. Diváci mohli sledovat pouze rádoby cool dialogy, často jak z jiného seriálu, neprokreslené nové postavy a celkově nezajímavou odbočku od hlavních událostí. Teď jako by se showrunneři snažili nezvedené dítě dodatečně potratit, když lusknutím prstů zabili prince Dorana (Alexander Siddig) a prince Trystanea a znovu tak potvrdili, že celá tahle linie je jen hodně nepovedená scenáristická zkratka, která má zřejmě za úkol vehnat Dorne a Lannistery do válečného konfliktu.
Alespoň, že je tedy Jaime Lannister (Nikolaj Coster-Waldau) zpátky v Králově přístavišti...i když, je to vlastně dobře? Jaime začal jako arogantní vrah a sestromil. Teprve když potkal Brienne a trochu jsme odhalili jeho nitro, mohl začít pronikat do nitra našeho. Teď to vypadá, že bude ještě víc než kdykoliv předtím nablízku Cersei (Lena Headey), která jej otravuje jako droga. Ale platí to i opačně. Už to vypadalo, že je královna-matka zlomená a podlehne víře v nevyhnutelnost vlastního prokletí, avšak bratr v ní živí touhu po pomstě. Ta by nicméně pro jednou měla být divácky uspokojivá.
Seriál totiž dovede bravurně měnit obraz jednotlivých postav, a teď se to povedlo se Cersei. Ta není o nic méně prohnilá než dříve, ale pro jednou je sražená z piedestalu a navíc nestojí proti žádné z populárních postav, leč proti náboženské sektě, která si na základě jakési samozvané morálky uzurpuje právo zasahovat do života ostatních lidí. Slovy klasika: Kill them, kill them with fire! Zajímavé bude také sledovat, co se stane s Margaery Tyrell (Natalie Dormer), která začíná působit dojmem, že je už sektářskému vymývání mozků tak trochu nakloněná.
U Tyriona (Peter Dinklage) je největším pozitivem, že je opět ve společnosti Varyse (Conleth Hill). Jejich společné výměny jsou vynikající a nejinak je tomu tentokrát. Z hlediska dalšího vývoje děje je podstatné, že Synové harpyje stále nejsou zcela poraženi, a že na Essu rozšiřují svůj vliv přívrženci Lorda světla. Zcela stěžejní je pak vypálení přístaviště. Celou dobu asi většina z nás počítala s tím, že jednoho dne připluje z Essu do Westerosu armáda. Je tahle možnost snad definitivně vyloučená? Přijede/přiletí na západ pouze pár klíčových postav? Nebo se nalodění armády pouze dál komplikuje a oddaluje?
Podobnou otázku vyvolává i dějová linka s Daenerys (Emilia Clarke). Tím, že má být odeslána do města Vaes Dothrak se opět vzdaluje jakémukoliv vlivu na události na Westerosu. Jistě, schopný vládce, jakým by chtěla být, pořád ještě není, ale opravdu musela cestovat přes půl světa a znovu se vypracovávat nahoru úplně od nuly? Její příběh je naštěstí zajímavý alespoň po vypravěčské stránce, když i v tomhle případě nastavuje zrcadlo starším událostem. Zatímco v první sezoně čekalo Daenerys mezi Dothraki akorát znásilnění při svatební noci, teď už má nad svým osudem daleko větší kontrolu. Uvidíme, jestli se z potíží dostane sama, nebo ji z bryndy vytáhnout Daario Naharis (Michiel Huisman) a nemocný Jorah Mormont (Iain Glen).
Arya (Maisie Williams) také byla jen chviličku nahoře, aby spadla až úplně na dno. Slepá žebrá na ulici, nicméně z návštěvy Waif (Faye Marsay) je patrné, že s ní řád vrahů bez tváře pořád ještě není hotový a nejspíš jí jen dává další lekci. Jak Arya a její nově nabité schopnosti zapadnou do širších událostí zatím nevíme, nicméně do nich nějak zapadnout musí – vést tuhle linii celou dobu do slepé uličky, to by byl hodně velký plivanec do tváře diváků.
Celkově tak první epizoda nové řady především rozestavovala figurky na šachovnici, jak už to u premiérových dílů Hry o trůny bývá. Na druhou stranu šlo o jednu z výraznějších premiér a především emocionálně nabitá pasáž se Sansou opravdu stála za to. V příští epizodě nás čeká otevření linek dalších postav, takže se opět budeme rozjíždět pozvolna, ale události by pomalu mohly nabývat jasnější obrysy a bude zajímavé spekulovat o tom, kam se šestá sezona vlastně snaží dokráčet.
