Deadpoolovi předcházela na výsost povedená marketingová kampaň, která očekávání vyhnala do neskutečných výšin. Všichni se těšili přinejmenším na nejoriginálnější komiksový film vůbec a tvůrci tak mohli buďto tato očekávání naplnit, nebo hluboce zklamat. Naštěstí pro diváky se ale Deadpool povedl.
Přesto se hned na začátku vymezím proti tomu, že by Deadpool byl bůhvíjak přehnaně originální. Scénář naopak nabízí v podstatě klasický superhrdinský origin okořeněný o love story, který do finální podoby formuje špetka staré dobré cesty za pomstou. Přesnější slovo, které Deadpoola vystihuje mnohem více, je “osobitý”.
Režisér Tim Miller vypráví příběh žoldáka Wada Wilsona (Ryan Reynolds), který se stal nesmrtelným mutantem v červených elasťácích, neotřelými způsoby, jako je třeba nelineární vyprávění. Hned na začátku filmu jsme tak svědky Deadpoolova vražedného řádění, při kterém chce sundat týpka (Ed Skrein), na kterého má skutečně velkou pifku. My ale vlastně ještě nevíme proč a dozvíme se to až později spolu s dalšími detaily z Wadova života před tím, než se stal Deadpoolem.
Film taky hojně využívá padání čtvrté stěny, což si přinesl z komiksů. Tedy přesněji řečeno Deadpool čtvrtou stěnu rozmetává na nejmenší atomy. Kromě promluv přímo k divákům, totiž také dává jasně najevo, že si uvědomuje, že je ve filmu a navíc z x-menovského univerza, což vede až k tak k absurdním hláškám jako třeba: „Proč jsou tady zrovna tihle dva X-meni? To vypadá, jako by si studio nemohlo jiný dovolit.“ Těmi dvěma jsou mimochodem Colossus (Stefan Kapicic) a Negasonic Teenage Warhead (Brianna Hildebrand).
Nejosobitější ingrediencí tohohle snímku je ale samozřejmě Deadpool samotný. Tvůrci ho převedli ze stránek komiksů věrně, takže včetně jeho brutálního vražedného přístupu a především vulgárního a infantilního humoru, za což si film vysloužil samozřejmě nekompromisní „eRko“. V USA se tak na něj mladší 17 let nedostanou bez doprovodu dospělého. Oproti „mirkodušínovským“ marvelovkám svěží změna, kterou odrostlejší publikum vřele uvítá. Wade/Deadpool navíc neumí hubu zavřít a solí jednu hlášku za druhou. Když už vás vtip nepobaví, tak vás minimálně zaskočí, že se mohl objevit na filmovém plátně. Snímek přesto není one man show, protože v příběhu se vyskytuje spousta dalších netradičních postav, ať je to Weasel (T.J. Miller), který má taky slušnou vyřídilku, nebo Wadova slepá spolubydlící se slabostí pro IKEU (Leslie Uggams).
Na závěr bych se ještě v krátkosti vyjádřil k akci, která naplňuje známé rčení „méně je někdy více“. Větší akční scény jsou vlastně pouze na začátku a na konci filmu. Stojí ale za to. Jsou velmi přehledné a v mnoha ohledech dost zábavné, ostatně jako většina jednotlivostí v Deadpoolovi.
Verdikt
Debutant Tim Miller servíruje nekompromisní nášup, který provětrává poslední dobou trochu stereotypní žánr komiksového filmu. Ryan Reynolds zase našel svou možnost, jak se výrazněji zapsat do historie kinematografie. Ale přes snahu vyvolávat dojem přílišné originality, jsme se dočkali tradičního superhrdinského filmu, ve kterém se prostě jen více hláškuje, více vraždí a mluví mnohem víc sprostě. Přesto se jedná o velmi sympatický a do jisté míry netradiční počin, po jehož zhlédnutí budete mít úsměv od ucha k uchu.
