Pokračování klasické sci-fi, která pomáhala do velké míry formovat to, jak vypadá ve filmech, seriálech, komiksech či videohrách svět budoucnosti, konečně dorazilo. Původní film krom vizuálu stavěl hodně na atmosféře a filosofickém podtextu, a tak pokus o natočení pokračování působil jako opravdu bláhový. Jenže světe div se, Blade Runner 2049 není v žádném případě průšvih. Ba naopak, on je to vlastně dost dobrý film.

Není to taková ta prvoplánová akční sci-fi jízda, na jaké jsme v kinech zvyklí, žádný Ghost in the Shell se nekoná. Blade Runner 2049 je zahloubaný a pozvolný. Nikam nespěchá, v klidu nechává postavy (především tedy ústřední postavu v podání Ryana Goslinga) rozvinout, nastoluje svá témata a ždímá atmosféru. Už dlouho také žádná sci-fi nepůsobila takhle velkolepě a propracovaně. Vizuální stránka je po všem směrech ohromující, včetně vynikající kamery a práce se světlem Rogera Deakinse. Pokud něco vyčítat, tak snad jedidě to, že je snímek možná až příliš odtažitý, což paradoxně nejvíc vynikne asi ve chvílích, kdy se na plátně objeví Harrison Ford a už jenom svým bručounským charismatem vyprávění odlehčí.

Zatím těžko soudit, zda se z nového Blade Runnera může stát také klasika, ale k titulu jednoho z nejvýraznějších filmových zážitků letošního roku našlápnuto rozhodně má. Daleko víc dojmů v přiloženém videu:

Třicet let po událostech prvního filmu objeví nový blade runner, losangeleský policista K (Ryan Gosling), dlouho pohřbené tajemství, které by mohlo uvrhnout zbytky společnosti do chaosu. Objev K přiměje, aby začal pátrat po Ricku Deckardovi (Harrison Ford), bývalém blade runnerovi z losangeleské policie, který se už třicet let pohřešuje.