Recenze: Proti vlastní krvi

Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Zobrazit dalších 7 obrázků
Michael Fassbender září v další nezávislé nízkorozpočtové produkci, která premiérou příjemně překvapila i u nás.

Jak už je u Michael Fassbendera zvykem, čas od času si odběhne od nákladných hollywoodských produkcí (Prometheus, X-Men: Apokalypsa, Vetřelec: Covenant) k nízkorozpočtovým snímkům, ve kterých hraje takříkajíc za hubičku, jen aby podpořil nové režijní a scénáristické talenty. Právě jeho jméno táhlo snímky jako westernový Slow West, v Macbethovi pomohlo vynést režiséra Justina Kurzela až k nepovedené herní adaptaci Assassin’s Creed, či dopomohlo prosadit režiséra Lennyho Abrahamsona (po jeho roli ve Frankovi) až k oscarovému snu s jeho následujícím filmem Room. A právě ani loňské psychologické drama Proti vlastní krvi, které má u nás premiéru právě dnes, není výjimkou.

Film uvěřitelně vypráví komplikovaný vztah otce a syna, kteří žijí kočovným životem na kraji zákona uprostřed anglického hrabství Gloucestershire. Právě syrově vykreslená atmosféra loupeživého stylu života a bravurní herecké výkony ústřední dvojice jsou hlavním důvodem proč snímek vidět. Chad (Michael Fassbender), který nikdy nechodil do školy a neumí ani číst, už se dál nechce jen poflakovat a rabovat se svým otcem a jakýmsi vůdcem smečky Colbym (Brendan Gleeson). Má dvě děti a ženu, která už jejich životní styl nechce dál snášet. Chad chce pouze zajistit lepší život pro svou rodinu, a tak po celý snímek přemítá, jak se svému otci vzepřít. Když už finálně dojde na emociální rozklad hlavního hrdiny a jeho vzepření se otcovské autoritě, uvědomí si, že jeho dosavadní život bude mít pro něj, a i jeho rodinu neblahé následky. Otcovská linka je bravurně vykreslena i o další generaci dál, když se Chad snaží svému sedmiletému synovi vštípit základní principy toho, jak je kradení špatné a jak je škola důležitá, ale musí neustálé bojovat s ovlivňováním svého syna dědečkem Colbym, který mu vštěpuje do hlavy úplně opačné myšlenky, kterým junior bez okolků věří a nenechá si je nijak zpochybnit.

Režisér Adam Smith, který má za sebou pouze pár epizod Dr. Who a dokument o kapele The Chemical Brothers (kteří kompletně složili hudbu pro tento snímek), dokázal famózně vykreslit beznaděj hlavního hrdiny a vytřískat z Michaela Fassbendera a Brendana Gleesona další impozantní herecké výkony, které tento snímek povyšují do vod nadprůměru. Film osciluje mezi opravdu pomalým tempem, kdy se pohybuje v bezútěšné a poflakující se náladě s lidsky odvyprávěnými dialogy a obyčejnými situacemi hrdinů, a zuřivým tempem při automobilových honičkách, loupežích a útěky před policií. Celý snímek má velmi originální vizuální styl díky kameře Eduarda Graua (Single Man, Dárek) a několik scén tak díky němu opravdu stojí za vidění na velkém plátně (úvodní hon na zajíce, noční automobilová honička vyvrcholená útěkem přes les). Hudba kapely The Chemical Brothers pak bezvadně navozuje zběsilé tempo v akčních pasážích a lehce doprovází pomalejší fáze vyprávění.

Na kolena film poněkud sráží místy předvídatelný scénář a nedomyšlené scény s policií, které nepůsobí realistickým dojmem, což je o to výraznější, když si celý film hraje na opravdovost a lidskost. Taky poněkud zarážející je, že v kočovném špinavém táboře plném karavanů a zlomených existencí na anglickém venkově nejen že najdeme jen samé bělochy, ale právě ústřední postavy M.Fassbendera a B.Gleesona působí až příliš čistým a upraveným dojmem v porovnání se zbytkem party, ale možná je to jen můj osobní dojem nebo se snažili tvůrci skrytě poukázat na nějaký sociální problém, těžko říct. Film také díky snaze, o co nejuvěřitelnější psychologické vykreslení vztahu ústředního dua, nevědomky zastiňuje ostatní postavy, které tak nemají, jak vyniknout a zaujmout.

Pokud jste fanoušci britské nezávislé produkce, máte v lásce dech beroucí herecké výkony Michaela Fassbendera a Brendana Gleesona a přitom vám nevadí filmy o kterých část publika mluví jako o těch „kde se vůbec nic neděje a nic zásadního nestane“, tak vás tento snímek jistě nezklame. Druhá strana barikády může tuhle komorní psychologickou sondu jedné neobyčejně obyčejné rodiny s klidnou duší vynechat.

Naše hodnocení
7/10

Galerie: 8

Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu Recenze: Proti vlastní krvi | Fandíme filmu

Související články

Nejnovější videa z našeho youtube kanálu!

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

© 2011-2017 FandimeFilmu.cz / All rights reserved

adblocktest